Nejsem příliš velkým expertem na dámské spodní prádlo. Střihy a značky neřeším, jestli se mi líbí nebo ne se rozhoduji kus od kusu. Je však jeden typ prádla, který se příliš často nevidí, ale na mě působí jak červený hadr na divokého býka.

Body. Takové to se zapínáním v rozkroku, na patentky či suchý zip.

Když jsem se o tom kdysi zmínil tehdejší přítelkyni, byl jsem 'obviněn' že mi jde jen o jedno. Rychlý přístup. A jakákoliv diskuze o doplnění jejího šatníku tím padla. Neřešil jsem to, její názor, její věc, zas tak mě to netrápilo.

Ale můj zájem neopadal. Na tom zapínání v rozkroku - i když já tomu spíš říkám rozepínání -- je něco, co mě prostě přitahuje. A rychlý přístup to opravdu není.

Nedávno, podpořen shlédnutím videa na internetu, jsem nad tím znovu hloubal. Co na tom vlastně mám? Proč mě to tak přitahuje? A myslím že jsem na to přišel. Nebo jsem to spíš vždy věděl, jen neuměl vyjádřit. Je to v tom slovu. V tom jednom slovu, které se mi dere na mysl když o tom kousku prádla mluvím:

Rozepínání.

Podstatné jméno, 'mechanismus sloužící k rozepáníní, otevírání oděvu'. A nebo také sloveso, popisující akt otevírání.

Na chvilku se zastavte a zapřemýšlejte. Jak svou přítelkyni či manželku zbavujete spodního prádla? Už to vidím. Ona leží na posteli, celá rozechvělá a nedočkavá. Ale najednou je třeba vzít prádlo za lem, nadzvednout zadeček, popotáhnout, pak zvednout nohy a znova popotahovat než je ten kousek krajky dole. Dost komplikované, ne?

Jeden se těžko může soustředit na odhalené krásy když zápolí s látkou, snaží se nadzvednout přítelkyni, nenechat se kopnout do hlavy...

Pravda, v jiných polohách to jde lépe. Třeba ve stoje. To je sice o něco snažší, ale stejně rozptylující a občas i nebezpečné. Ono to balancování na jedné noze když se z kalhotek vystupuje nemusí vždy dopadnout šťastně. A naražený zadek na sex-appealu nepřidá.

Nyní si však představte body s patentkama. Je skoro jedno jakou žena zaujme polohu. Ten akt rozepínání si prostě pokaždé užijete.

Nejdřív zajet prstem pod lem látky a přizvedout ji, abychom se dostali k rozepínání. Stále nic není vidět, avšak pouhý dotyk napoví, co se pod prádlem skrývá. Je to krátký kobereček co mě šimrá na kloubech ruky? Nebo klouzavě hladká, čerstvě oholená kůže?

Pak prsty nahmátout patenky, udělá to cvak! A je rozepnuto. Ale ještě stále není odhaleno. Pomalu, s plným soustředěním povolit konce látky a nechat je odhalit co skrývaly. A pak už se fantazii meze nekladou...

Tak co? Co si nyní myslíte o body s rozepínáním v rozkroku?