S každým krokem směrem k domovu se můj tep zrychluje. Srdce buší jako o závod, protože dnes, konečně... Stále nemůžu uvěřit, že jsi na to kývla.

"Chtěl bych si s tebou zahrát na doktora." bez přemýšlení jsem vyhrkl, když jsi nadhodila, že bychom naše postelové hrátky mohli obohatit něčím novým.

"Dobře, to zní jako dobrý nápad."

Málem jsem spadl ze židle. Čekal jsem rezolutní ne. Přeci jen, vy ženský tam chodíte pravidelně a moc erotický zážitek to asi nebude. Kdo by si to chtěl opakovat ještě doma, že? Navíc, že se aktivně ujmeš příprav, by mě nenapadlo ani ve snu.

V batohu mám poslední chybějící rekvizitu, dlouhý bílý plášť. Dnes je den D, tak natahuji krok abych byl co nejdřív doma. Hlavou mi letí otázky, jaký kostým zvolíš ty. Krajkové prádlo? Možná to sexy černé co jsi chtěla k vánocům? Co všechno můžu dovolit? Radši se soustředím na cestu, kalhoty mi začínají být těsné a můj výraz ve tváři asi hraničí s úchylným. Jenže tuhle fantasii jsem si chtěl splnit dlouho.

Konečně jsem doma. Sotva však vejdu do obýváku, strnu.

Obývákovou stěnu zakrývá paraván. Gauč, přeskládaný a povlečený bílým prostěradlem, vypadá jako vyšetřovací lůžko. Konferenční stolek je pryč. Místo něj obýváku dominuje psací stůl s počítačem, tiskárnou a hromadou lejster. A za stolem, na otáčecí židli, sedíš ty. V bílém plášti.

"Jdete přesně na čas," prohlédneš si mě přes obroučky brýlí. "Rovnou začneme s prohlídkou. Rozepněte si košili prosím."

Stojím jak tumpachový. Tohle jsem nečekal. Hodíš -- nebo spíš paní doktorka, za vypadnutí z role by jsi mi dala -- po mě netrpělivým pohledem. Rozepínám knoflíky, moc mi to nejde. Nechápu proč. Pak si všimnu, že se mi třesou prsty.

"Zhluboka se nadechněte..." na hrudi zastudí fonendoskop. "... a vydechněte."

Snažím se vyčistit si hlavu, začít přemýšlet. Jenže překvapení je dokonalé a iluze ordinace velmi přesvědčivá. Nedokážu než plnit doktorčiny pokyny. Otevřte ústa, vyplázněte jazyk. Zakryjte si oko a přečtěte písmenka. Dobře, a teď druhé oko.

"Tak, základ máme za sebou a přejdeme k druhé části prohlídky. Svlékněte si kalhoty prosím."

Rozepnout pásek, zip, kalhoty skládám na připravenou židli.

"Spodní prádlo také." rozkáže doktorka a ve mě hrne.

Ale poslechnu. Stojím před ní jen v rozhalené košili, čekám co bude dál. Přitáhne si kolečkovou židli, nechá mě stoupnout si rozkročmo a začne mi prohlížet penis. Je mi trapně. Doktorka mě vezme do rukou, stáhne předkožku a promne varlata.

Pocit trapnosti se mění ve vzrušení. Zvlášť když si všimnu dvou věcí. Zaprvé, doktorčin výstřih je velmi odvážný. Zadruhé, jak stojím nad ní, mám do něj dobrý výhled. Penis se nalévá krví a tvrdne.

"Vynikající, erekce. Trošku jsem se bála že to bude problém." přede doktorka a vytahuje pravítko. Délku od kořene, obvod hned na třech místech a všechny hodnoty si zapíše do bloku.

"Jak nám to hezky jde. Teď se prosím otočte, rozkročte a předkloňte. Můžete se opřít tady o židli." vstane a s úsměvem mě diriguje.

Nikdy by mě nenapadlo, že se před tebou (pardon, doktorkou) budu stydět. A že mě to bude vzrušovat. Zatímco uvažuji, doktorka nečeká a činí se. S prásknutím, zvukem to natahovaných rukavic, ve mě znovu hrkne. Mazlavý krém co mi roztírá na zadním otvůrku potvrzuje moje obavy.

Teploměr zastudí, když mi ho zasune do zadku. Naštěstí je to jen teploměr. Držím pozici a odpočet běží. Píp, píp, píp. Nepříjemný pocit zmizí. Konečně, prohlídka je u konce. Doktorce poděkovat, rozloučit se a odejít. A pak si to s tebou vyřídím, takhle otočit moje přání.

"Ale počkejte, ještě jsme neskočili." sahám po trenýrkách, ale doktorčin hlas mě zarazí.

"Cože?" nechápu.

"Zůstaňte předkloněný, ještě musíme zkotrolovat prostatu."

A s těmito slovy doktorka rozepne a rozevře bílý plášť. Podprsenka chybí, ale má oblečené punčochy s podvazkovým pásem. A černé krajkové kalhotky. Kalhotky ze kterých trčí dildo.

Nevěřím. Tohle snad není pravda. Srdce bije jako na poplach. Mozek si musel vzít pauzu, protože jen stojím a zírám. Asi bych tam stál ještě dnes, ale jsem rázně otočen a potlačením na rameno nasměrován zpět do předklonu.

"Hezky si roztáhnětě půlky," přijde další příkaz, "a uvolněte se."

Štědrá dávka krému zastudí na konečníku. A pak to přijde. Špička prstu zatlačí a dere se dovnitř.

"A!" skoro sebou cuknu.

"Takové velký chlap, přeci mi tady nebudete fňukat."

Prst zajíždí tam a pak zase ven, každou další dávkou krému znova a snáz. Když konečně zmizí měla by přijít úleva. Jenže já vím co bude následovat. Otvůrku se dotkne něco chladného, tvrdého. Doktorka se na mě přitiskne, dlouhým plynulým pohyben do mě přirazí. Vyheknu.

Pak dlouhé prsty obejmou můj penis, stisknou. V tu chvíli mi dojde, že jsem tvrdý jako nikdy před tím. Měl bych být bez sebe studem, místo toho jsem nadržený. Doktorka mě jednou rukou honí a dildem mi přiráží do zadku. Nebolí to, jen ten pocit naplnění je nezvyklý.

Nakonec nevydržím a začnu vzdychat vzrušením. Odtud už není daleko, penis mi cuká v předzvěsti vyvrcholení, doktorka nepřestává, já exploduji. Předkloněný, třesu se, stříkám, a překvapení -- užívám si to.

Najednou je konec. Ruka je pryč, dildo také. Otočím hlavu. Doktorka stojí opět u stolu, plášť zapnutý. Píše další poznámku do bloku.

"Hmm, prostatu máte také v pořádku. Můžete se obléct." říká s naprosto nezůčastněným výrazem.

Obleču se a při odchodu se loučím. "Nashledanou."

"Nashledanou."

A pak, poprvé od chvíle co jsem vešel domů, vystoupíš z role. Zazubíš se. Mrkneš.

"Nejsi sám kdo sleduje porno s doktorskou tématikou. Jenom asi každý koukáme na filmy od jiného studia."