Stoupám po schodech k bytu a jde to těžce. Je to jen čtvrté patro a ne, nejsem z formy. Ale s erekcí se prostě chodí blbě. Vracím se po čtrnácti dnech služební cesty a navíc na dnešek vyšel náš "večer splněných přání". A dneska je řada na mě, takže zhruba vím co mě čeká. Nebo spíš kdo a jak na mě čeká.

Přál jsem si najít přítelkyni klečící na hraně postele, ňadra pevně přitisknutá k matraci a zadeček naopak hezke vyšpulený do vzduchu. Takže čím blíž jsem domů, tím explicitnější představy se mi honí hlavou a tím hůř se mi chodí.

Čtvrté patro. Obyčejné dveře se v mých představách mění v magický portál vedoucí do země touhy, vzrušení a divokého sexu. Zasunu klíč do zámku a tím spustím další záplavu asociací. Cvak. Klap. Brána do doupěte neřesti otevřena. Přivítá mě tma.

Pohladím vypínač - další představy víří mou hlavou - ale předsíň zůstává temná. Odložím sportovní tašku s věcmi a zatímco po hmatu rozvazuji tkaničky, přemýšlím. Žárovka? Pojistky? Pak si všimnu, že zpod dveří do obýváku prosvítá slabé, nažloutlého světlo. Ha! Takže sabotáž, zazubím se. Pár opatrných kroků, ponožky nehlučně kloužou po dřevěné podlaze (miluji starou zástavbu). Není zamčeno, stačí lehký dotek a dveře se s tichým zaskřípání samy otevřou. Další překážka pokořena.

Stojím na prahu a nehýbu se. Oči kloužou po místnosti, tak známé a přesto úplně jiné. Svíčky rozmístěné na poličkách či podlaze u zdí chvějivě hoří, ale spíš zvýrazňují stíny v rozích než aby osvětlovaly. Hlavním zdrojem měkkého světla jsou dvě staré petrolejové lampy, už cítím specifickou vůni lampového oleje. Zrcadla lamp směřují většinu světla do středu místnosti - na nízký stolek pokrytý těžkou látkou  - a to nejdůležitější, centrální bod nejen celé scény, ale i večera.

Oči pomalu přivykají příšeří a rozeznávám víc detailů. Látka splývající ze stolku má tmavě vínovou barvu, sklady a záhyby mění obyčejný kus nábytku v podstavec z masy stínů a odstínů rudé. Na podstavci klečí socha mé přítelkyně - nohy rozkročené, nahá hruď tak nízko že bradavky ňader škrtají o povrch. Záda prohnutá do oblouku. Pozadí naopak vysoko ve vzduchu, kulaté, žádoucí ale skryté v záhybech bělostné sukně.

Sukně? Tu jsem ve svých představách neměl... ale také jsem explicitně neřekl, že chci aby byla nahá... Potvůrka podivná, takhle ohýbat moje představy. Copak dalšího vymyslela?

Další čeho si všimnu je gauč. Potažený stejnou vínovou látkou, masa stínů splývající s pozadím. Na něm však, na obdélníku bílé látky, leží několik objektů. Schválně ignoruji přítelkyni a těsno v kalhotách a zamířím prozkoumat o co jde.

Úplně  vlevo leží pomlázka. Relativně krátká, ale tlustá, z jedenácti proutků. Modré a bílé pentle zdobí konec. Pamatuji si ji. Tu jsem upletl vloni na Velikonoce, pěkně táhla a přítelkyni se to moc líbilo. Lehce se jí dotknu - musela se pár dní máčet protože je ještě vlhká a na první pohled vláčná.

Pak šnůrka venušiných kuliček. Jsou to ty stříbrné, kovové, s vibrující kuličkou uvnitř. Těma mě překvapila tohle léto na výletu do zoo. Nechápal jsem tehdy proč je tak nadržená, došlo mi to až když mě zatáhla zastrčeného zákoutí a zvedla sukni...

Poslední objekt také dobře znám. Masivní kus dřeva, anatomicky přesné dildo vyřezané z tlusté ořechové větve. Ten vznikl na Silvestra, na kamarádově chatě. Všichni jsme se nasmáli když jsem ho z hecu vyřezával, ale ráno nikdo netušil kam zmizel.

Skoro neslyšný vzdech mě vytrhne z rozjímání a také mi připomene pozapomenuté těsno v kalhotách. Ještě chvíli předstírám zájem o rozložené objekty, to abych ji trochu potrápil, ale pak se otočím a konečně přistoupím k přítelkyni nachystané na podstavci.

Sám pro sebe přestírám, že obdivuji sochařské dílo. Jediným kusem oděvu je sukně, položím na ní ruku, jen lehce, a nechávám hmat aby mi řekl víc. Látka je tenká, zřetelně přes ni cítím teplo těla, ale zároveň s hrubou osnovou. Režné plátno? Každý bude znát.

Holá záda, ňadra. Přikleknu, podívám se zblízka. Chvějí se, bradavky ztopořené a jen kousek od povrchu podstavce. Neodolám, natáhnu se a jedno vezmu do ruky. Je to úplně jiný pocit než když přítelkyně stojí. Nechám ho být - k její nelibosti - jen se dívám jak se pohupuje.

Dostanu nápad, spokojeně se pro sebe zašklebím a přesunu se k zadečku. Takhle vyšpulený ho mám nejradši a ona to moc dobře ví. Půlky mi sednou do dlaní, i přes látku cítím jak jsou napnuté. Stejně jako ňadra se lehce chvějí - asi už takhle nějakou dobu čeká. Zmáčknu. Promnu. Hezky je splácnu k sobě, pak naopak roztáhnu od sebe. V tichu slyším jak její dech znatelně zrychluje.

Pustím se do hnětení s vervou. Každé zatlačení či potáhnutí, i když se snaží držet v klidu, přítelkyni rozhýbává celé tělo. A hlavně kozičky. Nyní se hezky pohupují a sem tam škrtnou bradavkami o podstavec, přesně tak jak jsem plánoval. Vesele se dál šklebím a poslouchám, jak přítelkyně při každém kontaktu stěží potlačuje vzdech.

Při jednom silnějším změním taktiku. Náhle roztáhnu půlky od sebe, co nejvíc to jde. Ten další už potlačit nezvládne, zvlášť když palcem zajedu do úžlabiny a přes tenkou látku nahmátnu anální otvůrek. Rozetka se stáhne a zacuká, přítelkyně se ještě víc prohne v zádech a pořádně vyšpulí.

Už vím že pod sukní nemá kalhotky a její vzrušené "Mmmmm..." je jasným signálem abych pokračoval.

Jednu ruku (a palec) nechám na zadečku a jeho otvůrku. Druhou položím na stehno, z vnitřní strany samozřejmě, hladím jej a aniž bych zvedal sukni se sunu nahoru. Chvění zadečku, chvění stehen, přítelkyně trpělivě drží a čeká co budu dělat dál. Prsty se dotknou vulvy, jen lehce protože hned zastavím. Přesto ucítím její horkost a náznak vlhkosti. Pomalu, jemně hmatem prozkoumávám její klín. O jeho připravenosti není pochyb, ale pak...

"Copak to tu máme? Roste nám tady trávníček..." překvapeně prohlásím, "No na to se budu muset podívat zblízka. Jedním pohybem vyhrnu sukni a přikleknu. Vidím dobře, lampy jsou namířené správným směrem, a opravdu. Kraťoučký porost zdobí klín přítelkyně. Sexy...

Ale je to pohled na rudé, krví nalité stydké pysky a samovolně pootevřenou kundičku co ve mě vzbudí skoro zvířecí touhu. Vzít si ji. Hned a bez ptaní. Zabořit se do její horkosti až po kořen, nechat se svírat, hladit....

Vstanu, tak prudce až sebou přítelkyně cukne. Cinknutí přesky opasku, rychlé drrc zipu a pak už jen šustot kalhot padajících k zemi. Dál se nezdržuji. Přistoupím. Špička údu se krátce dotkne pootevřené štěrbinky a pak celým tělem přirazím, hluboko, až po kořen.

"Aaach!" vyrazí ze sebe přítekyně.

Další vzdechy už zní do rytmu přírazů. Tři krátké, jen tak pošmrdlat na okraji, čtvrtý celým tělem až na doraz. Neloudat se, nespěchat, ale držet tempo jak stroj. Chytnu jí pořádně za zadek, zmáčku. Ona jen ještě víc vystrčí a vychází mi vstříct. Skoro teče. Kloužu dovnitř a ven skoro bez odporu, přesto mě však s každým přírazem její horké objetí posouvá k bodu ze kterého není návratu.

"A- Aaach!" tentokrát jsem to já kdo hluboce vzdechne. Varlata se mi stáhnou, v penisu zacuká. Přirazím ještě jednou. A ještě. A... orgasmus zachvátí celé mé tělo. Pevně svírám zadek, tisknu si ho do klína a plním přítelkyni kundičku jednou dávkou semene za druhou.

Napětí povolí, svaly ochabnou. Ještě chvíli si užívím horkého objetí, pak vyklouznu, skoro se zapotácím a odstoupím. V hlavě mám prázdno, čtrnáct dní čekání se uvolnilo v jediném momentu.

Přítelkyně se zvedne a otočí na mě. Hlavu nakloněnou na stranu si mě měří poťouchle prohlásí:

"Takových příprav, " v očích jí hrají čertova světýlka, "a skončíme takhle rychle?"

Potvora! Oba víme že jen z legrace rýpe, ale stejně mě probere k okamžité odvetě.

Hrábnu do věcí připravných na gauči - první mi padne do ruky pomlázka. Zvednu jí, aby přítelkyně dobře viděla. Podívám se jí přímo do očí a rozkážu:

"Za opuštění pozice bez dovolení, mluvení bez otázání a provokativní poznámky deset ran na holou! A teď zpátku kleknout a vyšpulit!" Nečekám až se podvolí, hned ji sám chytnu za rameno a směřuji jí do správné polohy. "A pak, než se budu připraven znovu pokračovat, zkusíme jak těžké bude tohohle 'macka'", ukážu na vyřezávaný penis, "ti nacpat do kundy."

"Šup, šup!" pokračuji, ale pohánět jí nemusím. Sama vystrkuje prdelku, skoro bych řekl že radostně.